Pravicoví populisté – vítězové rakouských voleb

03. prosince 2008 - Martin Jeřábek
03 Pro

Letos je to podruhé za posledních deset let, kdy volební potenciál populistů dosáhl na spolkové úrovni v Rakousku bezmála třetiny odevzdaných hlasů. V rakouských předčasných parlamentních volbách, které se konaly 28. září 2008, zaznamenaly dvě pravicově populistické strany FPÖ a BZÖ výrazný nárůst hlasů.

FPÖ (Svobodomyslná strana Rakouska) získala 17,5 % hlasů a také Haiderův BZÖ (Svaz pro budoucnost Rakouska) posílil oproti posledním volbám na 10,7 %. Kde hledat kořeny popularity těchto stran a jakou sílu na rakouské politické scéně představují?
   FPÖ byla od 50. let minulého ­sto­letí opoziční stranou vůči proporčním mechanismům velké koalice sociálních demokratů a lidovců. ­Or­ga­ni­začně navazovala na velkoněmecky orientovaný postnacistický VdU (Svaz nezávislých) založený roku 1949. Po „liberálním“ období 70. let a vládní účasti v letech 1983–86 se předsedou stává autoritativní vůdce Jörg Haider. Posun na politickou pravici a programový populismus byl pro voliče velmi přitažlivý a FPÖ nadále posilovala svou pozici na úkor dvou etablovaných rakouských vládních stran. Volily ji všechny sociální vrstvy jako stranu protestu, největší podporu zaznamenala u manuálních dělníků. Druhou skupinou, kde populisté získali oproti jiným stranám výrazné volební zisky, byli mladí voliči ve věku do 30 let.

FPÖ a boj proti sociálnímu modelu
Vedle rasismu a antisemitismu, pro které můžeme stranu zařadit mezi extremistické strany, se FPÖ věnovala zvláště populistickým tématům. Směřovala od liberální rétoriky a německého nacionalismu éry před nástupem Haidera k rakouskému patriotismu a koncentrovala se na obhajobu „národního společenství“ Rakušanů proti byrokracii a cizincům. Profilovala se jako strana „obyčejných lidí“ a ostře kritizovala veřejné instituce a zájmové struktury rakouského sociálního modelu (Sozialpartnerschaft), od počátku 90. let také byrokracii Evropské unie, globalizaci a roli „světového kapitálu“. Před volbami v roce 1999 zdůrazňovala v programu své tradiční zaměření proti imigrantům, novým tématem strany se stala sociální politika (např. podpora v mateřství). S těmito tématy výrazně uspěla! V roce 1999 skončila FPÖ s 26,91 % hlasů na druhém místě za sociálními demokraty a o 415 hlasů předstihla rakouské lidovce, se kterými v únoru 2000 vytvořila „čern­o­-mo­drou“ vládní koalici (kabinet kancléře Wolfganga Schüssela).
   FPÖ se díky výsledku podzimních voleb v roce 1999 stala nejsilnější pravicovou extrémní stranou v západní Evropě. Rakousko však bylo za její účast ve vládě v průběhu roku 2000 vystaveno diplomatickým sankcím ze strany 14 členských států Evropské unie. Převzetí vládní odpovědnosti a tím ztráta protestního image však odstartovaly vnitřní krizi strany a pokles popularity (10 % ve volbách 2002). V důsledku krize vystoupil v dubnu 2005 ze strany Jörg Haider se svými příznivci a založili novou stranu BZÖ. Poté, co ani tato změna nepřinesla nárůst hlasů ve volbách 2006 (dohromady získali populisté 15 %), zažilo Rakousko návrat k velké koalici.
   Do volební kampaně 2008 šla současná FPÖ vedená Heinz­em­-Chris­ti­anem Strachem pod heslem „sociální a vlastenecká strana“. Požadovala časové omezení práva na azyl a ztrátu povolení k pobytu pro přistěhovalce v případě, že budou delší dobu bez práce nebo spáchají trestný čin. FPÖ navázala na protesty proti rozšíření EU z roku 2001 a ve volebním boji odmítala tzv. ústavní smlouvu (Lisabonskou smlouvu) a přijetí Turecka do Evropské unie, prosazovala striktní neutralitu, zachování suverenity a posílení armády. Dalším tématem bylo zpřísnění trestů za násilné delikty, zvláště v oblasti obchodu s drogami. Podobně jako ostatní strany se také věnovala například tématu domácí péče o staré lidi.

BZÖ jako dvojče Svobodných
BZÖ postavila svou kampaň na charismatické osobnosti korutanského hejtmana Jörga Haidera. Přestože se strana úmyslně distancuje od FPÖ (oproti modré barvě FPÖ staví oranžovou), vyznačují se jejich programy řadou velmi podobných rysů v sociální politice, postoji ke kriminalitě i k EU. Pro BZÖ je typický požadavek na zdanění transferů kapitálu zvláštní daňovou sazbou, zavedení rovné daně a výrazné daňové úlevy pro rodiny s dětmi. BZÖ zásadně odmítá globální kapitalismus, podporuje drobné podnikání a regionálně organizované ekologické zemědělství. V těchto volbách kladla zvláštní důraz také na politiku podporující rodinu proti „egoistickému individualismu“.
   11. října 2008 nastala v pravicovém táboře extremistů změna. Při autonehodě zemřel Jörg Haider. To však nic nemění na jednání vítězné SPÖ v čele Wernerem Faymannem s ÖVP o velké koalici. Právě její rozpad však vedl k předčasným volbám. Rakouští populisté tak pravděpodobně zůstanou v pozici stran, které budou nadále kritizovat již tak značně oslabený pro­por­ční systém a z této protestní pozice získávat hlasy. Je to ale určitě lepší varianta než jejich přítomnost v rakouské vládě.